Články Diskuze

Kdyby se mě někdo zeptal na moji nejoblíbenější filmovou sérii, určitě by mezi prvními zazněl Terminátor. Ne že bych měl velký filmový přehled, ale pro tyto kousky mám v srdci speciální místo. Myslím tím samozřejmě první dva díly, maximálně tři. Původního Terminátora, který v originále vyšel už roku 1984, jsem viděl v úryvcích už jako dítě navštěvující první stupeň základní školy. Tehdy to bylo ještě v tom nechvalně proslulém jednohlasém rychlodabingu. Samotná, až hororová atmosféra filmu, podpořená tím ponurým dabingem, mi zaručila spoustu nočních můr.

Druhý díl vyšel roku 1991 a řadí se mezi mé absolutní top filmy. Atmosféra byla pořád hutná, ale více akční a méně hororová. Oba díly mě pohltily a i když jsem k nim přistupoval s respektem a naháněly mi hrůzu, nikdy mě nepřestaly fascinovat. Když byla přibližně před rokem oznámena nová retro indie hra na motivy druhého filmu, byl jsem okamžitě nadšen a plný očekávání.

Příběh a herní náplň

Teď si pojďme něco říct o samotném Terminatorovi 2D: No Fate. V budoucnosti, dnes už nepříliš vzdálené, roku 2029, zuří válka mezi lidmi a stroji. Superinteligence Skynet se rozhodne sestavit stroj času a poslat do minulosti svého nejlepšího zabijáka, T-1000, aby zabil Johna Connora v době, kdy byl ještě dítě. John je vůdce a hrdina lidského odboje a jeho smrtí by stroje dost možná celou válku vyhrály. Lidé to však zjistí a vyšlou do stejné časové linie zajatého a přeprogramovaného T-800. Tohle jsou části příběhu, které jsou ve hře oproti filmu mnohem rozvinutější. Druhá třetina pak převypráví jednotlivými scénkami téměř 1:1 filmovou předlohu. V poslední třetině hry se snažíte zničit samotný Skynet.

Na hraní jako takovém není nic složitého. Před většinou misí, obzvlášť když hrajete za novou postavu, se vám představí schéma ovládání, které v jádru zůstává stále stejné. Liší se pouze dvě mise odehrávající se na silnici. Doporučuji hrát na gamepadu a ideálně na D-padu, který je ve hře tohoto typu mnohem přesnější než analogová páčka. Hra doporučuje druhou obtížnost - No Problemo. Přiznávám se bez mučení - nebyla No Problemo. Ze začátku je hra dost jednoduchá, ale na samotném konci dokáže docela zavařit. Zvlášť když napoprvé nevíte, jak zneškodnit následujícího bosse nebo některé typy postav. Většinu hry střílíte z hlavní zbraně (výjimečně seberete i bonusovou), můžete házet výbušniny, dělat skluzy, skoky, nebo údery na blízko. Každá herní postava je trochu specifická a někdy dokonce přizpůsobena konkrétní misi. Ujmete se hned několika postav a překvapivě nejvíce času hrajete za Sáru Connorovou. Johna si osaháte spíše v budoucnosti a T-800 si užijete jen na pár okamžiků, což je velká škoda.

Typů nepřátel je dostatečné množství. Od rednecků, barových povalečů, až po klasické T-800, robopsy, nebo různé kulometné věže. Bossové jsou za mě také dostatečně pestří. Ze začátku zápasíte s majitelem hospody vybaveným brokovnicí, na konci s obrovským robotickým monstrem. V jednotlivých úrovních jsou skrytá místa s žetony, které po smrti slouží k opakování úrovně. Někdy lze nalézt trvalé, nebo časově omezené zbraně. Speciální modrý kufřík slouží jako checkpoint a zároveň doplňuje zdraví. To, co hra chce, dělá nesmírně dobře.

Hlavní kámen úrazu: Cena a délka

Hlavní výtku, možná i jedinou, zmíním až teď. Už když jsem viděl úvodní trailer mnoho měsíců před vydáním, měl jsem pochybnosti o délce hry. Přece jen není možné vzít několik skvělých filmových akčních scén z Terminátora 2 a udělat z nich přímočarou příběhovou arkádu na deset hodin. A ano, mé obavy byly na místě. Bál jsem se, aby nebylo hotovo za tři hodiny, jako u některých jiných indie projektů. Ale že ji lze dohrát za necelou hodinu, to překonalo všechny moje obavy. Ano, čtete správně - za hodinu!

Budiž, kdyby nestála na Steamu 30€! To je za mě neodpustitelná nehoráznost. Ale čím déle ji hraju, tím víc se ze mě naštvanost vytrácí. Hra totiž není tak přímočará, jak se na první pohled zdá. Nabízí několik voleb v rozhodování, které se otevírají postupně. Hru lze tedy dohrát alespoň třikrát a pokaždé mít trochu jiný zážitek. Navíc obsahuje uzamčené módy - Infinite, Boss Rush a Mother of Future. Pokud jste hračička, který chce odemknout vše, popřípadě vysbírat co nejvíce achievementů, může to být lehká omluva za tu cenovku. Já osobně mám aktuálně v době psaní článku nahráno něco přes 9 hodin.

Umělá inteligence a herní módy

Jo a ještě jedna věc mě překvapila. Možná je to retro záměr, možná ne, ale umělá inteligence nepřátel je velmi slabá. Nebo spíš počet typů útoků, které mohou vykonávat. Místo popisování uvedu rovnou příklad. T-800 z budoucnosti umí střílet před sebe a při otočení i za sebe. Neumí vás však trefit, když si před ním kleknete, netrefí se ani, když nad ním stojíte na žebříku, nebo na vyvýšeném kopečku. I když ho několikrát zasáhnete, bude tam jen tupě stát a čekat na zničení. Je to zvláštní, ale ve výsledku úleva. Hra totiž dokáže na vyšší obtížnosti brutálně zatopit a znalost typů útoků každého oponenta usnadní její průchod.

Ještě v kostce k módům. Story Mode už znáte. Arcade Mode je výběr osmi misí, které se snažíte dohrát v co nejkratším čase. Upřímně, nepochopil jsem smysl tohoto módu. Infinite Mode se odehrává ve futuristickém prostředí připomínajícím virtuální realitu, kde chodíte jenom zleva doprava a likvidujete čím dál více nepřátel. Tento mód má až příliš pozvolný náběh a dlouho trvá, než začne jít opravdu do tuhého. Boss Rush Mode je výběr všech bossů ve hře, se kterými v jednotlivých kolech bojujete. Máte jen jednu sérii životů, po úspěšném zabití bosse jeden bod životu přibyde. Mother of the Future je mód, ve kterém procházíte úrovně se Sárou. Na dokončení módu máte omezený časový limit a po ztrátě života permanentní smrt. Nejzajímavější je asi Boss Rush, ostatní jen recyklují obsah.

Hasta la vista, baby

Grafika je skvělá a design úrovní zdařilý, jen honičky na motorce a v dodávce by mohly být zajímavější. Trochu zamrzí chybějící licence na Arnoldovo vzezření, takže je jeho postava velmi málo vyobrazena v detailu. A když už, tak většinou jako napůl kovový skelet. Samostatnou kapitolou jsou zvuky a soundtrack. Jsou jedním slovem fantastické, možná to nejlepší z celé hry. Není to sice úplně zásluha vývojářů, protože si většinu motivů berou z filmu, ale i tak oceňuji jejich rozšíření.

Když bych to shrnul, Terminator 2D: No Fate je nesmírně povedená hra ve všech ohledech. Pouze herní doba je tristně krátká. Pokud bude v nějaké slevě, alespoň na polovičních 15 €, její koupě by mi už dávala smysl. I když jsem si ji užil, za plnou cenu ji doporučit nemohu.

Smetiště her 2010-2026 | Created by Keeper

Smetiště her 2010-2026 | By Keeper