Články Diskuze

Když by se mě někdo ptal na moji nejoblíbenější filmovou sérii, určitě by mezi prvními slovy padl Terminátor. Ne že bych měl nějaký velký filmový přehled, ale pro tyto filmy mám v srdci speciální místo. Myslím tím samozřejmě první dva díly, maximálně tři. Původní Terminátor, který vyšel v originále už roku 1984, jsem viděl v úryvcích, už jako dítě navštěvující první stupeň základní školy. Tehdy to bylo ještě v takovém tom amatérském jednohlasém rychlodabingu. Samotná až hororová atmosféra filmu, podpořená tím ponurým dabingem, mi zaručila spoustu hrůzných nočních můr.

Druhý díl vyšel roku 1991 a řadí se mezi moje absolutní top filmy. Atmosféra byla pořád hutná, více akční, méně hororová. Pořád v mém dětství docela strašidelný, ale mnohem víc stravitelný. Oba díly mě pohltily a i když jsem k nim přistupoval s respektem a trochu mi naháněly hrůzu, nikdy mě nepřestaly fascinovat. Když byla přibližně před rokem oznámena nová retro indie hra na téma druhého filmu, byl jsem v okamžiku nadšen a naprosto natěšen.

Teď si pojďme něco říct o samotném Terminatorovi 2D: No Fate. V budoucnosti, dnes již nedaleké roku 2029, vznikne válka mezi lidmi a stroji. Super umělá inteligence Skynet se rozhodne sestavit stroj času a poslat do minulosti svého nejlepšího zabijáka T-1000, aby zabil Johna Connora v době, kdy byl ještě dítě. John je vůdce a hrdina lidského odboje. Jeho smrtí by dost možná stroje celou válku vyhrály. Lidé to zjistí a vyšlou do stejné časové linie zajatého a přeprogramovaného T-800. Tohle jsou části příběhu, které jsou ve hře oproti filmu mnohem víc rozvinuté. Pak nastává druhá třetina, která převypráví jednotlivými scénkami téměř 1:1 film. V poslední třetině hry se snažíte zničit Skynet.

Na samotném hraní není nic složitého. Před většinou misí, obzvlášť když hrajete s novou postavou, se vám představí celé schéma ovládání, ale je to defacto pořád to podobné. Pouze dvě trochu odlišné mise na silnici se v tom liší. Doporučuji hrát na Gamepadu a ideálně na D-padu, který je ve hře tohoto typu mnohem přesnější, než analogová páčka. Hra doporučuje druhou obtížnost - No Problemo. Přiznám se, že několik průchodů mi dělala problémy. Ze začátku je hra dost jednoduchá, ale na samotném konci může docela zavařit. Zvlášť když nevíte na první dobrou, jak zápasit s následujícím bossem, nebo některými typy postav. Většinu hry střílíte z hlavní zbraně (výjimečně seberete i nějakou bonusovou), lze házet výbušniny, nebo udělat skluz, skok, či úder na blízko. Dost záleží na herní postavě. Každá má ovládáni mírně poupravené, i podle konkrétní mise. Ujmete se hned několik postav a překvapivě většinu času hrajete za Sáru Connorovou. Johna si osaháte spíš v budoucnosti a T-800 jen na pár okamžiků, což je velká škoda.

Typů nepřátel je tu dostatečné množství. Od rednecků, barových povalečů, až po klasické T-800, robopsy, nebo různé kulometné věže. Bossové jsou za mě také dostatečně pestří. Ze začátku zápasíte s obyčejným majitelem hospody s brokovnicí, na konci s obrovským robotickým monstrem. V jednotlivých úrovních jsou skryté místa s žetony, které po zabití slouží k opakování úrovně. Někdy lze nalézt také zbraně, nebo časové vylepšení zbraně. Speciální modrý kufřík slouží jako Checkpoint a zároveň doplňuje životy. To co hra chce, dělá nesmírně dobře.

Hlavní výtku, možná i jedinou, bych zmínil až tady. Už když jsem viděl úvodní trailer spoustu měsíců před vydáním samotné hry, jsem měl pochybnosti nad její délkou. Přece jen, není možné vzít několik skvělých filmových akčních scén z Terminátora 2 a udělat přímočarou arkádovou příběhovou hru na deset hodin. A ano, mé obavy byly na místě. Bál jsem se, aby hra nebyla dohraná do tří hodin, jak už to často podobné indie projekty mají, ale že ji lze dohrát za hodinu, necelou, to překonalo všechny moje obavy. Ano, čtete správně, za hodinu! Budiž, kdyby to nestálo na Steamu 30€! To je za mě neodpustitelná nehoráznost. Ale čím dýl ji hraju, tím se ze mě ta naštvanost vytrácí. Hra totiž není úplně tak přímočará, jak by se na první pohled nabízelo. Nabízí několik možností v rozhodování, které se ale otevřou až postupně. Takže hru lze dohrát alespoň třikrát a pokaždé budete mít trochu jiný zážitek. Navíc obsahuje ještě uzamčené módy - Infinite, Boss Rush a Mother of Future. Pokud jste hračička, který chce toho odemknout co nejvíc, popřípadě vysbírat co nejvíce achievementů, může to být lehká omluva za to, kolik hra stojí. Já osobně mám aktuálně v době psaní tohoto článku nahráno něco přes 9 hodin.

Jo a ještě jedna věc mě trochu překvapila. Možná je to retro záměr, možná ne, ale umělá inteligence nepřátel je velmi špatná. Nebo spíš počet typů útoků, které můžou vykonávat. Místo popisování dám rovnou příklad. T-800 z budoucnosti umí střílet před sebe a při otočení se i za sebe. Neumí vás trefit, když si před ním kleknete, netrefí se ani, když nad ním stojíte na žebříku, nebo na jakékoliv vyvýšenině. I když vy ho několikrát trefíte, bude tam jen tupě stát a čekat na zlikvidování. Je to zvláštní, ale ve výsledku nesmírná úleva. Hra totiž dokáže na vyšší obtížnosti brutálně zatopit a hodně vám usnadní průchod, když si zapamatujete, jak který oponent co dělá a nedělá.

Ještě zkusím v kostce říct něco o jednotlivých módech. O Story Mode se už příliš zmiňovat nebudu, protože se mu tady věnuju celou dobu. Arcade Mode je výběr osmi misí, které se snažíte dohrát v co nejkratším čase. Upřímně, nepochopil jsem smysl tohoto módu. Infinite Mode se odehrává v takovém futuristickém prostředí, trochu jako virtuální realita, kde se chodí jenom zleva doprava a likvidujete čím dál víc nepřátel. Tento mód má až příliš pozvolný náběh a dlouho trvá, než začne jít opravdu do tuhého. Boss Rush Mode je výběr všech bossů ve hře, které v jednotlivých kolech dostáváte. Na všechny máte jen jednu sérii životů, po úspěšném zabití bosse jeden bod životu přibyde. Mother of the Future je mód, ve kterém procházíte úrovně se Sárou, ale na dokončení celé hry máte omezený časový limit a po ztrátě životu permanentní smrt. Upřímně řečeno, nejzajímavější je asi ten Boss Rush, všechny ostatní jen recyklují obsah.

Co se týče grafiky, ta je za mě skvělá. Design úrovní je zdařilý, jen honičky na motorce a v dodávce bych uvítal trochu zajímavější. Trochu zamrzí, že vývojáři neměli licenci na Arnoldovo vzezření, takže je ve hře jeho postava T-800 velmi málo vyobrazena v detailu. A když už je, tak většinou napůl robotický skelet. Samostatnou kapitolou jsou zvuky a soundtrack. Jedním slovem fantastický, možná nejlepší věc z celé hry. Ono to nakonec není až tak zásluha hry, protože si většinu melodií bere z filmu, ale i tak. Nějaké zvuky a melodie má hra vlastní a i ty existující jsou mnohdy rozšířené, což chválím. Když bych to shrnul, Terminator 2D: No Fate je nesmírně povedenou hrou ve všech ohledech. Pouze herní doba je tristně krátká, ale pokud bude v nějaké slevě, alespoň 50% za 15€, její koupě by mi už dávala smysl. Za plnou cenu ale ne, přesto jsem si hru užil.

Smetiště her 2010-2026 | Created by Keeper

Smetiště her 2010-2026 | By Keeper