Články Diskuze

Na Phantom Fury jsem se těšil od samotného oznámení. Není to totiž nová značka, předchází ji skvělá Boomer Shooter akce Ion Fury poháněná Build Enginem, který ve své době běžel například v Duke Nukem 3D, nebo Blood. O Ion Fury jsem už v minulosti psal, proto zmíním jen, že se dle mě jedná o to nejlepší, co lze mezi retro střílečkami najít. Navíc úvodní trailer na budoucí pokračování vypadal fantasticky. Konečně se vyplní sen o plné verzi Duke Nukem Forever.

V dubnu tohoto roku se hra zjevila v hmatatelné podobě na Steamu. Vytvořilo ji studio Slipgate Ironworks, pod záštitou 3D Realms. Hra nesklízela a ani do teď nesklízí příliš pozitivní ohlasy. To mě neodradilo a s odstupem čtyř měsíců jsem se do ní pustil. Phantom Fury je plně trojrozměrná singleplayerová střílečka, která běží na moderním Unreal Enginu 4, ale inspiruje se hrami z období milénia – Half Life, Duke Nukem Forever, Daikatana, atd... Velká škoda, že nebyl použit dobový engine, například id Tech 2, nebo GoldSource. Přidalo by to na autentičnosti, stejně jako v původním Ion Fury.

Příběh se odehrává v roce 2101. Opět se převtělíte do role Shelly "Bombshell" Harrison, která je vytažena svým staronovým parťákem z kómatu, s novou bionickou paží. Shelly má za úkol zajistit vysoce nebezpečný artefakt – legendární Demon Core. Bohužel však po něm touží další lidé. Hlavní hrdinka se vydává na intenzivní cestu po USA, kde se snaží překonat svou vlastní minulost, aby zachránila budoucnost lidstva. Příběh mě spíše míjel, což beru jako vlastnost her té doby.

Hra se hraje přesně tak, jak očekáváte a nic vás nepřekvapí. Okamžitě mě na prvních herních obrazovkách zaujalo extrémní množství interaktivních objektů s vlastní fyzikou. Můžete vypínat počítače, splachovat záchody, točit židlemi, trhat ubrousky, nebo vykupovat plechovky z automatu. V základu tady není Auto-heal, zlo moderní doby, takže například právě plechovky můžou sloužit k decentnímu doplnění životu. Svou funkci mají i některé počítače. Kromě soukromé elektronické korespondence přes ně lze otevírat některé dveře, nebo vyčíst tajné kódy. V počátku jsem si myslel, že hra bude více využívat fyziku předmětů. Skládání beden na sebe pro dosažení zdánlivě nedosažitelných míst je jedním z příkladů. Nakonec se ukázalo, že takových situací bylo opravdu minimum. Škoda promarněného potenciálu, avšak vzhledem k velmi dobře dávkované frenetické akci mi to ve výsledku příliš nevadilo. Fyzika spousty předmětů v úrovni má však i stinné stránky. Může docházet ke kolizi předmětů. V tu chvíli se jeden z předmětů odmrští pár metrů daleko. Tím předmětem může být i hráč. Stalo se mi to několikrát, ale nic hrozného.

Ano, samotné akční pasáže jsou super. Někdy umírněnější, jindy správně devadesátkově zběsilé. Velkou měrou se za to zasloužily i dobře zpracované zbraně, kterých je požehnaně. Nechybí legendární elektrický obušek, kuše, revolvery, brokovnice, samopaly, granátomety, nebo raketomety, ale i pulzní zbraně, nebo speciální mimozemské. Osobně jsem měl na větší vzdálenosti nejradši kuši, na běžnou akci samopal HSKL-762AP a na tvrdší práci Microstinger. Bomby lepící se na cíle taky nejsou špatné. Nepřátel je dostatečné množství, potěší několik rozdílných typů bossů. Není problém je porazit, u každého se dá najít něco, čím ho obelstíte, respektive jeho umělou inteligenci. Většina zbraní má dva módy střelby, které se dost často odemykají až některým z jejich vylepšeních. Lze vylepšovat také svoji ruku a oblek. Jako platidlo slouží nějaké speciální fialové ampulky s názvem Nanite Core.

Vývojáři si dali záležet na různorodých lokacích. Navštívíte laboratoře, slunný venkov, zpustošené město, westernové nemrtvé městečko, vlak, podmořský svět, opuštěné, temné, až hororové firemní prostory. Tady není téměř co vytknout, pestrost je dostatečná a ani chvíli se nebudete nudit. Moc pěkné, avšak má to své mouchy. Může se vám stát, tak jako mě, že se dostanete do míst, odkud není úniku. V tu chvíli následuje načtení posledního checkpointu. Paradoxně se mi to stalo v první půlce hry, kdy jsem ještě tajně doufal, že fyzika hry bude využita k prozkoumávání tajných zákoutí. V průchodu úrovněmi se můžete projet džípu s kulometem, podmořskou lodí, letadlem. Skvělé.

Teď přichází prostor ke kritice, která hru sráží pod maximální čísla – umělá inteligence nepřátel. V běžných situacích reagují poměrně solidně a očekávaně. Utíkají za překážky, kryjí se. Občas někde zapomenou vyčuhující hlavu, ale kryjí se. Brzo ale přijdou situace, kdy umělá inteligence přestane fungovat. Sem tam zůstane v záplavě nepřátel některý z nich stát a čekat na smrt. U zmutovaných zombie potvor to lze omluvit, u elitních vojáků ne. Dokonce se mi stalo, že skupinka tří vojáků vyjede za mnou výtahem a zůstanou stát zády k východu, takže si mě ani nevšimnou. Nepřátelé mají v oblibě se čas od času zasekávat za předměty, protože dost často volí cestu vzdušnou čarou přímo směrem k vám. Někdy jsem si toho všímal častěji, někdy méně, ale v intenzivnějších akcích nad tím jednou za čas prostě mávnete rukou.

Grafika je jednoduše skvělá. Hra i na screenshotech vypadá fantasticky. Lokace jsou nadprůměrně detailní, kritiku by snesly asi jen postavy, s kterými přijdete do bližšího kontaktu. Na těch se s detaily trestuhodně šetřilo. Naštěstí za celou hru jich moc neuvidíte. Ač Phantom Fury úmyslně vypadá, jako hra vydaná kolem roku 2000, může překvapivě na nejvyšší detaily potrápit některé vysloužilejší, avšak ne vyloženě historické počítače. Může za to samozřejmě moderní engine a poměrně moderní nasvícení. Herní doba je docela slušná. Samozřejmě záleží, jak moc budete prozkoumávat, ale kolem solidních 15ti hodin byste se prvním průchodem, na minimálně střední obtížnost, měli pohybovat.

Co říct závěrem? Phantom Fury si podle mě nezaslouží kritiku, kterou dostává. Hra vypadá krásně, má zajímavé zasazení, dobře se hraje, akce je zábavná, pěkně odsýpá, se spoustou poměrně různorodých zbraní, netrpí stereotypem díky lokacím. Jediná zásadní chybička je v umělé inteligenci. Chyb si chtě nechtě během hraní všimnete. Za mě je ale tato hra devadesátková (v hodnocení) a bavila mě po celou dobu hraní. Shelly je opět na vrcholu a jen tak ji někdo neporazí.

Smetiště her 2010-2024 | Created by Keeper

Smetiště her 2010-2024 | By Keeper