BZZZT – Česká hardcore skákačka na styl Super Meat Boy.
04.04.2024 l Autor: Keeper
Přečteno: 495x
Pamatuji si, jak jsem na tuto hru poprvé narazil, asi rok před vydáním. Prezentoval ji v jednom českém magazínu sám autor a legenda v herním průmyslu Karel Matějka. Ten se podílel například na Colony 28, Operaci Flashpoint, Mafii, nebo Memento Mori. Na české hry mám všeobecně slabost a vždy je rád podpořím, ale tady to šlo samo. Karel je sympaťák každým coulem a když jsem viděl tu barevnou pixel art 2D plošinovku s retro kabátkem běžet v akci, okamžitě jsem ji začal vyhlížet v mém wishlistu na Steamu.
Pokusím se hru trochu popsat a nebude to asi ani moc složité. Bzzzt má hodně neotřelý název, ale herní mechaniky zas tak moc ne. Znáte Super Meat Boy, nebo Celeste? Pokud ano, Bzzzt není příliš odlišný. Je to dvourozměrná hardcore plošinovka, která trestá za každé zaváhání, nebo malou nepřesnost. Takže co průchod úrovní, to restart, dva, deset, nebo klidně i padesát. Naštěstí je hra koncipovaná pro široké spektrum hráčů, takže obsahuje tři stupně obtížnosti – lehká odpustí dvě chyby v úrovni, naopak těžká neodpustí, stejně tak jako normální obtížnost, nic a navíc disponuje pouze sedmi životy na kompletní průchod celou hrou. Po poslední smrti se celá hra resetuje a začíná se od znova.
Příběh začíná v laboratoři, kde místní vědci Ema a Norbert testují umělou inteligenci. ZX8000 je vrcholem jejich práce. Zbývá ještě umělou inteligenci přesunout do těla malého robůtka, podrobit ho řadě testů a bude hotovo. Kontrolu nad robotem a jeho motorickými schopnostmi převezmete vy. Testování proběhne v místnosti plné laserů, cirkulárek a děl. Testy však přeruší zloduch a bývalý zaměstnanec Badbert (skvělé jméno, tleskám). Nakonec vy, robot ZX8000, musíte zachránit vědce, kteří vás sestrojili a celý svět k tomu.
Nyní se pojďme přesunout k samotnému gameplayi. Hru je doporučeno hrát na ovladači, ale je to samozřejmě možné i na klávesnici. Bzzzt obsahuje 52 úrovní, což podle veřejných ohlasů není moc, ale mě i tak daly zabrat víc než dost. Vyznělo to, jako bych byl totální lama, ale zdání může klamat. Ihned vysvětlím. Hlavní úkol každé úrovně je dojít na konec a odemknout si tak novou úroveň. Je ale rozdíl mezi dokončenou úrovní a perfektně dokončenou úrovní. Perfektní je, pokud sesbíráte všechny šroubky a stihnete proběhnout v předem stanoveném časovém limitu. Kromě dobrého pocitu, nebo odemčených achievementů to je jeden z faktorů, který ovlivňuje výši vašeho skóre. Já jsem asi trochu soutěživý typ, nesnižoval jsem si obtížnost a hrál na co nejvíc perfektních dokončení. Kvůli tomu jsem hru vlastně ani nedohrál.
Ovládání je fakt jednoduché a přesné. Váš robot dělá přesně to, co se po něm chce. Žádné zpoždění, setrvačnost, nic... Vystačíte si se skokem, dvojskokem a fofrovačem, což je jen počeštěný dash. Úrovně jsou poměrně krátké, většinou nastavené tak, že je jde prosvištět v dostatečné rychlosti bez nějakého zásadního zastavení, pokud na to samozřejmě máte schopnosti a dokážete zřetězit jednotlivé pohybové kreace za sebe. Váš ovladač se bude vařit. Gamepad doporučuji, ale po nějaké době jsem si musel přenastavit tlačítka na přirozenější a pohodlnější stisk.
Obraz a zvuk je kapitola sama o sobě. Začnu grafikou, která je naprosto fantastická a byla pro mě hlavním impulsem, který mě ke hře přikoval ještě dlouho před jejím vydáním. Stačí si prohlídnout několik přiložených obrázků a musíte mi dát za pravdu, tahle retro grafika je naprosto kouzelná. Každý screenshot může být wallpaperem na plochu vašeho počítače. Opravdu oceňuji autorův smysl pro estetický detail. Audio část je možná ještě o něco lepší. O tu se postaral Martin Linda, autor hudby pro Gumboye, nebo Inquisitora. Melodie jsou skvělé, mají správný retro feeling, přesně padnou do hry. I zvuky jsou fajn. Trochu mě zamrzely jen dialogy, které jsou psanou formou bez zvukového podkresu, nebo dabingu. Nepůsobí to dobře a mám z nich pocit, že tam jsou jen proto, aby tam byly.
Jak už jsem zmínil. Dialogy, ač zábavné, jsou jednoznačným nedostatkem. Ocenil bych větší důraz na příběh, který je bohužel upozaděný. Po dlouhé sérii neúspěšných pokusů jsem ztrácel motivaci a chuť hrát dál. Nebyl tam ten aspekt, který by hráče udržel u obrazovky. Alespoň takový je můj dojem. Ale pro fanoušky žánru, navíc za necelé tři stovky, naprosto super záležitost a nutnost.