Trespasser je akční hra využívající licenci Jurského parku, kterou vyvinulo studio DreamWorks Interactive roku 1998 na osobní počítače se systémem Windows. Tvůrci se snažili nahlížet na FPS žánr trochu jinak, než bylo do té doby zvykem, a tak přišli s několika novými a neotřelými prvky. Za některé nedotažené mechanismy dostávala hra v médiích tvrdou kritiku a někde byla dokonce označována, ač neprávem, za nejhorší hru roku.
John Hammond je bohatý podnikatel, který stvořil s týmem vědců velký zábavní park s klonovanými dinosaury. Tato atrakce jednoho dne selže a dinosauři utečou. Jurský park byl postaven na Isla Nublar, u pobřeží Kostariky. Zvířata však byla chována na alternativním místě – Isla Sorna, známé také jako Místo B. Tam se pozdějí také zřítí letadlo s naší hlavní hrdinkou Anne. Po pádu se probouzí z bezvědomí a zjišťuje, že je jediná přeživší a že havarovala na nebezpečném místě.
Hrajete z pohledu očí hlavní hrdinky. Hra nezvykle neobsahuje žádný interface – Annino zdraví je znázorněno tetováním na hrudníku a o počtu nábojů informuje komentářem. Hlavním tahákem, ale zároveň i průšvihem, je Annina ruka. Tou lze brát předměty, zvedat, házet, tlačit... Zároveň se počítá i s kolizemi okolního světa, takže se občas stane, že zbraň v ruce najednou omylem upadne na zem. Asi si dovedete představit, že při konfliktu s hladovým Velociraptorem taková situace opravdu nepotěší. Zároveň lze mít u sebe jen dvě zbraně. Jednu za opaskem a druhou v ruce. Nejdou však nabít, takže se musí průběžně obměňovat a aby toho nebylo málo, na konci úrovně automaticky mizí. Nechápu proč. Když je potřeba aktivovat tlačítko, musí hráč natáhnout ruku a stisknout ho prstem. Tomu se říká důraz na realističnost.
Grafika není vůbec špatná, avšak šitá horkou jehlou, protože je v otevřeném světě ostrova spousta levitujících stromů, zídek, kamenů a tak.. Nutno dodat, že prim tady hraje fyzika. Ta je revoluční a nic podobného tu do té doby nebylo. Vývojáři si to uvědomují a na každém kroku toho využívají. Například je potřeba kamenem shodit bednu, nebo přeběhnout po převažující se lávce. Když prochází Anne ostrovem, občas něco okomentuje, nebo se vrací vzpomínkami k vyprávění Johna Hammonda. Jinak je svět až nečekaně prázdný a opuštěný a na žádnou další postavu nenarazíte. To u příběhové hry tohoto typu zamrzí.
Revoluční fyzika všech předmětů, snaha přijít s něčím netradičním, nevadí chybějící interface, pocit otevřeného světa.
"Jednoruká" hrdinka, kolize zbraní v ruce, nedotažený design světa, zbraně na konci úrovně mizí.
+
+
Hledej
Top hry
Články
